Od knihomolky k cyklistce

22.8.16


Přeji hezký den!
Když jsem pořádala soutěž, součástí zapojení se, bylo vyplnit dotazník, ve kterém jsem měla otázku, jaké typy článků byste rádi uvítali. Celkem jste zmiňovali, že byste rádi věděli něco o mně. A tak mě napadlo, že bych vám mohla prozradit tohle.. 


To, že jsem vášnivá čtenářka a shromažďovatelka knih, už asi víte. Ale před pár měsíci, kdy jsem odstátnicovala, se mě rodiče ptali, co bych si za úspěšně dokončené studium přála. Tak jsem řekla, že kolo! Nebyl to žádný momentální rozmar. Představu o pořízení kola jsem měla v hlavě už nějakou dobu a vzhledem k tomu, že žádný sport nedělám, jsem si řekla, že by to trochu pohybu chtělo. A kolo nabízí příjemný způsob, jak něco dělat a zároveň něco pěkného vidět. A to je další důvod - něco vidět. Mám totiž ráda přírodu a její úkazy.


Jenže ze začátku to chtělo na to jít pomalu. S přítelem jsme jezdili po okolních cyklostezkách a zkoušeli jsme, jaké vzdálenosti zvládnu, jakým tempem atd. Jenže časem pro nás začaly být cyklostezky malé a známé. Proto jsme se rozhodli, že zkusíme zvýšit náročnost terénu a vydáme se do lesů, hor.


Přiznám se - měla jsem obavy. S mojí fyzičkou jsem si myslela, že nevyjedu moc velké kopce, ale když to člověk nevzdá a zatne zuby, jde to (i když je pak mokrý jako myš). Sama jsem byla překvapená, co zvládnu. Byl to sice náročný terén, ale vidět tu přírodu, kochat se vůní lesa je v porovnání s cyklostezkami neporovnatelné. Navíc když máte místo v batohu a vleze se vám do něj i knížka, můžete ji vyfotit na místech, které byste jinak s knihou nenafotili. 


Jízda na kole je hrozně fajn. Člověk u toho nádherně vypne, přijde na jiné myšlenky, starosti hodí za hlavu a jen si užívá tu scenérii. 


Můžu vám říct, že to nadšení z kola je nakažlivé. Když jsem řešila koupi kola, pomáhal mi vybírat přítel. On sice kolo měl, ale starší. Jenže když viděl, jak jsem z toho nadšená, jak mi nedělá problém vyjet i něco kopcovitého, sám si pořídil nové kolo, horské. Vždy z práce vezme kolo, jede se projet a posílá mi pak fotky, jaká místa viděl. 


Jinak mě baví sledovat, kolik kilometrů mám najeto za jednu projížďku, kolik mám ujeto celkově, jaká je průměrná rychlost, za jak dlouho tu a tu trasu urazím. Když pak na tachometru vidím ta čísla, těší mě to. Sice po návratu cítím, jak mi "hoří" nohy (to se asi pálí ten tuk), jsem unavená, ale rozhodně to stojí za to! A dokud bude schopné počasí, jezdit budu dále!


I když tohle není moc článek související s knihami, doufám, že se vám líbil, že jste poznali zase malý kousek z mého já a třeba jsem vás trochu navnadila k tomu vzít kolo a jet se projet.

Mějte se hezky, čtěte a jezděte na kole.
Vaše Lucie


Mohlo by se vám líbit

6 komentářů

  1. Koukám, že si to náležitě užíváš :) Já po "návštěvě" Holandska mluvím jen o tom, že bych zase chtěla kolo :D Tentokrát ale v nizozemském stylu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě! Jak to člověka chytne, tak ho to jen tak nepustí :)

      Vymazat
  2. Tak to je super :) Taky ráda jezdím na kole a přesně vím jak je to uvolňující :)
    Měj se hezky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že je nás takových nadšenců více :) Taky se měj krásně a děkuji za komentář!

      Vymazat
  3. Parádní článek :)
    Konečně je to zase o kus osobnější :)
    Přeci jen vědět něco o někom, kdo píše skvělé recenze je důežité. ;)
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, Katy! :) To mě těší, že se článek líbil :)

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.

Autorská práva

Obrázky a anotace ke knihám pocházejí ze serveru bux.cz, databazeknih.cz, nebo goodreads.cz. V případě, že u fotografií není uveden zdroj, jsou mojí vlastní tvorbou. Všechny recenze a ostatní příspěvky zveřejněné na blogu jsou taktéž mojí tvorbou, proto je, prosím, bez mého souhlasu nekopírujte.

Archiv blogu