Lovci lebek

13.6.16


Posledních deset let zatemnila Jaroslavův mozek jediná myšlenka. Myšlenka na pomstu. Tehdy boss ukrajinské mafie zastřelil jeho kolegu Lukyho, po kterém zůstala těhotná žena. Ačkoliv Jaroslav konečně dostal nabídku práce u speciální jednotky lovců lebek, má ke spokojenosti daleko. Život mu komplikují nevyřešené dluhy z pokeru, sílící tlak vymahačů a postupný rozpad rodiny. I pracovní úspěchy střídají neúspěchy. Ukrajinská mafie posílá do Čech nebezpečného nájemného vraha, aby zlikvidoval nepohodlné svědky, po nichž pátrá také Jaroslavova jednotka. Zdá se, že nájemný vrah s andělskou tváří je vždy o krok napřed...

Hana Hindráková, Jiří Johánek
Nakladatel: Grada
Rok vydání v ČR: 2016
Počet stran: 224


Ke knize Lovci lebek jsem se dostala prostřednictvím samotné autorky knihy Hany Hindrákové, která mi ji nabídla ke zrecenzování. Jakmile jsem si přečetla anotaci, zlákal mě příslib mafiánského prostředí.

Hlavním hrdinou Lovců lebek je Jaroslav Jelínek, manžel a otec od rodiny a v neposlední řadě policista, kterému pod rukami zemře parťák na následky střelné rány. Avšak celých deset let od smrti svého kamaráda trápí Jaroslava myšlenky na pomstu a také to, že tomu nedokázal nijak zabránit... V důsledku toho se mu rozpadá manželství, vztahy s dětmi ochabují a udržení práce visí čím dál tím více na vlásku.

Nebudu popírat, už jen to, že mě autorka oslovila, mě překvapilo, ale dalším velkým překvapením byl žánr, ve kterém se nesou Lovci lebek. Knihu lze zařadit do thrilleru z prostředí speciální pátrací jednotky. Ale převážná předešlá tvorba autorky se nese v duchu Afriky.

Hlavní předností knihy je, že se čte velmi rychle, a to díky fontu a především krátkým kapitolám. Na druhou stranu, mě celkem mrzelo, že kapitoly byly natolik krátké, že jsem neměla ani pořádně příležitost si hlavního hrdinu, nebo i vedlejší hrdiny, oblíbit. Než jsem se nadála, byla jsem u konce knížky. Se stejnou věcí jsem se setkala i u knihy Karibu Keňa, kdy jsem se toho chtěla dozvědět více, nebo jsem toužila po tom, aby děj byl více rozvedený, protože tou dobou jsem do afrického kontinentu byla zblázněná.

Na druhou stranu musím na Lovcích lebek ocenit téma, se kterým jsem se doposud ještě nesetkala a bylo zajímavé sledovat, jak jsou všechny "temné síly" provázané. Jaroslavovi jsem fandila, ale kvůli náročné práci zapomínal na důležité rodinné události, které ještě více umocňovaly jeho osobní propad. Knížka se pro mne stala opravdu napínavou až ve druhé polovině, kdy jsem se začala orientovat v těch mafiánech a kriminálnících. Přesto se mi moc líbilo, že začátek každé nové kapitoly byl nadepsán místem, kde se děj v tu chvíli odehrával.

S blížícím se koncem jsem si jen říkala, ať to nedopadne tak, jak jsem tušila, že to dopadne. Přece jen mám radši, když knížky končí happyendem. Ale v takovém prostředí se mohou odehrávat různé věci a různé konce.

Lovce lebek bych doporučila těm, kteří si chtějí přečíst knihu z českého prostředí s napínavým dějem a rovněž těm, kteří spisovatelčinu tvorbu znáte, protože tohle je úplně něco jiného. A také z důvodu, že autorka na knize spolupracovala s policistou Jiřím Johánkem.

Mohlo by se vám líbit

6 komentářů

  1. Pěkná recenze, ale nějak se obávám, že to nebude můj styl :)
    bilbovy-knihy.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem právě před chvílí u tebe viděla recenzi na knihu Fotograf z Osvětimi a nejspíš si ji brzy pořídím. I když vím, že mě to zase psychicky odrovná...

      Vymazat
  2. vypada to celkem zajimave, mozna to v lete zkusim - G

    OdpovědětVymazat
  3. Taky na mě doma čeká, tak jsem zvědavá, jak mi sedne :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem zvědavá, co na ni pak řekneš. Budu se těšit na recenzi :)

      Vymazat

Používá technologii služby Blogger.

Autorská práva

Obrázky a anotace ke knihám pocházejí ze serveru bux.cz, databazeknih.cz, nebo goodreads.cz. V případě, že u fotografií není uveden zdroj, jsou mojí vlastní tvorbou. Všechny recenze a ostatní příspěvky zveřejněné na blogu jsou taktéž mojí tvorbou, proto je, prosím, bez mého souhlasu nekopírujte.

Archiv blogu