Měděný jezdec

5.1.17

Poutavá historická freska je zároveň nezapomenutelným příběhem o lásce vzdorující hrůzám války i lidské zášti. 17letá Taťána vyrostla v Leningradě, v městě, kde památníky zašlé slávy kontrastují s šedivou realitou stalinského Ruska. V roce 1941, ten den, kdy Němci napadnou Rusko, se Taťána poprvé zamiluje - vzápětí pocítí trpkost zakázané lásky: nadporučík Alexandr Bělov je vyvolený její sestry Dáši. Navíc má Alexandr temné tajemství - pochází z rodiny amerických komunistů, kterou zlikvidovalo NKVD. Lásce Taťány a Alexandra není přáno: město drtí německá blokáda, hladomor, zima a všudypřítomný strach ze smrti. Ale jindy slabá Táňa se ukáže jako nejsilnější člen rodiny a s Alexandrovou pomocí překonává všechny útrapy. Nejtěžší zkouškou však bude odolat vlastní touze…

Měděný jezdec

Paullina Simons

Překladatel: Josef Orel, Marie Orlová

Nakladatel: Ikar

Rok vydání v originále: 2001

Rok vydání v ČR: 2013

Počet stran: 616

Měděný jezdec patří k mým nejoblíbenějším knihám vůbec. Proto se není čemu divit, že jsem jej přečetla již několikrát. Většinou je to tak, že jej přečtu minimálně jedenkrát ročně. Ačkoliv jej znám už dobře, doposud jsem na něj nesepsala recenzi. Ačkoliv jsem se o to před nějakým rokem pokoušela, celkem jsem s myšlenkami zápasila a nebyla jsem schopná sepsat téměř nic. Proto doufám, že teď nastala ta správná doba...

Bezprostřední začátek knihy se jeví téměř idylicky. Nastalo krásné slunečné ráno, celá rodina je pohromadě v malém komunálním bytě. V tu chvíli však netuší, že zpráva, kterou za nějakou chvíli uslyší v rádiu, změní život všem členům rodiny Metanovových. Začala totiž válka a nikdo dopředu neví, jak dlouho potrvá a kolik si vyžádá obětí...

Hlavní hrdinkou knihy je mladá dívka Taťána, která pochází z dvojčat. Jejího bratra, dvojče Pašu, chce otec uchránit před narukováním do armády, a tak mladíka pošle do chlapeckého tábora. Naopak Taťánu otec vyšle s několika stovkami rublů do obchodu, aby obstarala zásoby potravin pro rodinu. Jenže Táňa žije s hlavou v oblacích a nedokáže si plně představit, co to znamená ocitnout se ve válce s Německem. Potlouká se pomalu městem, koupí si zmrzlinu, jenže za tu dobu je zboží z obchodů vyprodáno. Naštěstí se Taťána seznámí s vojákem Rudé armády Alexandrem, který jí nabídne svoji pomoc...

Pokaždé, když Měděného jezdce čtu, neubráním se myšlenkám, že Taťána se na začátku knihy chovala jako malé, naivní dítě, které se lehce vzdá toho, na čem/na kom jí záleží. Místy mi přišlo, že neměla vlastní názor a vyžívala se v tom, co jí přikazují druzí. Ráda se obětovala pro druhé - ve smyslu, že raději si odepřela jídlo sama, než aby trpěl hlady někdo jiný. Na druhou stranu byl vidět názorný přechod Taťány z dítěte v dospělou ženu, která dokázala odhalit charaktery lidí, nebála se riskovat život, jen aby zachránila život jiných...

"Taťána s vojákem na sebe chvíli hleděli, ale trvalo to příliš dlouho. Cizí lidé na sebe pohlédnou jen na okamžik a pak odvrátí zrak."

Alexandr je prototypem silného, ochranitelského, statečného a dobrosrdečného muže, který si dokázal poradit za jakékoliv situace. Ocenila jsem skutečnost, že v Měděném jezdci se neřešila pouze přítomnost, ale také to, že byla vylíčena minulost Alexandra a jeho rodičů po příchodu do Sovětského svazu. To děj příběhu krásně oživilo. Abych ale mužského hlavního hrdinu nezahrnula samými superlativy, měl i své záporné stránky, např. byl extrémně majetnický vůči osobám, výbušný. Na druhou stranu hlavní hrdina nemůže být jen ztělesněním dobra, ale v té pravé mužské postavě musí být i jakási zakořeněná dominantnost či rebelie.

Kromě postav Taťány a Alexandra se v knize objevil i Dimitrij, který byl lstivý, proradný a rád parazitoval na ostatních. Přestože jsem na tuto postavu byla vyloženě alergická, v každém správném příběhu by se měl nějaký záporák vyskytovat.

Měděný jezdec mě zasáhl hned na samém začátku. I když se kniha může zprvu jevit jako těžká romantika, díky pozadí války, na které se celý děj odehrává, je příběhu dodána mrazivost, surovost. Když se nad tím teď tak zamyslím, příběh bych rozdělila do pomyslných 4 částí. První je pozvolná, romantická, druhá část je charakteristická právě zmiňovanou válkou, kde lidé umírali hladem, mrazem, někteří z nich se uchýlili ke kanibalismu, či pojídání domácích mazlíčků. Zkrátka každý bojoval o holý život visící na vlásku. Třetí část mi přišla ze všech nejromantičtější, na můj vkus možná až příliš. Sice romantika do knih patří, ale tohle byla spíše erotika. Trochu mě mrzelo, že se zde odehrávalo pořád to stejné dokola. Přestože jsem se těšila, jak část v Lazarevu skončí, celkový dojem z knihy mi to nezkazilo. Při zmínce poslední části zde figurovalo napětí, při kterém jsem téměř nedýchala, ani nevnímala okolí.

Při zmínce, že knížku jsem přečetla již několikrát, jsem se setkala s neporozuměním, proč čtu něco, co jsem už četla. Jenže odpověď je celkem jednoduchá... Při každém čtení se čtenář zaměřuje na něco jiného podle toho, v jakém je rozpoložení. Jednou chce vědět více o rodinných vztazích, pak se soustředí na blokádu Leningradu, jindy na vztah mladých milenců. Zkrátka pokaždé můžete mít z knihy jiný požitek. V rámci jednoho čtení nedokáže čitatel udržet 100% pozornost, proto mu mohou jisté detaily a podstatné drobnosti unikat.

Pozitivem na Měděném jezdci je, že pokud si příběh Taťány a Alexandra zamilujete jako já, příběh nekončí jeho přečtením. Kniha pokračuje dalšími dvěma díly. A kdyby i to bylo málo, Měděnému jezdci ještě předchází dva díly, které popisují život Alexandrových rodičů.

Závěrem můžu snad jen říci, abyste si Měděného jezdce přečetli, protože podle mého názoru stojí za to! Ano, znám sice pár případů, kdy čtenář knížkou nebyl uchvácen, ale to nezjistíte, dokud neotočíte poslední stránku v knize sami.

Srovname.cz Vám poradí, kde nakoupíte knihu Měděný jezdec nejlevněji.

Unknown

8 komentářů

Bára Alexová05.01.17 18:28
Měděný jezdec je naprosto dokonalý, jen škoda, že série postupem upadá.
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Mary-berry05.01.17 21:59
Moje láska všech lásek. Měla jsem to podobně. Rozhodla jsem se každý rok ji přečíst aspoň jednou, jen vloni mi to nevyšlo. A jak píšeš, Měděný jezdec nikdy neomrzí. I když do dalších dílů bych se už asi nepustila (času je málo), tak celou sérii naprosto zbožňuju. Místy přeslazené, ale celkově je to příběh nádherný. Mně zase přišlo, že Taťáně její naivita zůstala teda do konce. Nějaký posun tam sice byl, ale stále jsem měla pocit, že se občas chovala až příliš... Nevinně? Zodpovědně?
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Unknown06.01.17 8:49
Knihu, konihy vůbec neznám, ale docela mě zaujal ten přechod z dítěte v dospělou ženu. Děkuju za tip :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi
SeaBook06.01.17 20:06
Jedna z knih a vlastně i sérii, kterou rozhodně plánuji a byla bych ráda, kdybych se k ní dostala co nejdříve, protože na ni slyším ze všech stran samou chválu :)
Super recenze :)
OdpovědětVymazat
Odpovědi