Moudré z nebe
23.12.15
Kniha Moudré z nebe je dětským deníčkem, který je však určen dospělým čtenářům. Nenajdete zde žádnou literární uhlazenost, žádný vysoký styl, jen vyprávění malého kluka, který si nebere servítky, často odbíhá od tématu a plete páté přes deváté.
Richard Skolek
Překladatel: -
Nakladatel: Backstage Books
Rok vydání v originále: 2015
Rok vydání v originále: 2015
Rok vydání v ČR: 2015
Počet stran: 98
Při čtení jsem měla pocit, že autorem je opravdu malý kluk. Což teď není myšleno nijak zle. Právě naopak. Vyjadřování a myšlení bylo autentické s malým chlapcem, přičemž některé úvahy mi přišly podobné s těmi z mých dětských let. Bylo hezké si přečíst něco, nad čím jsem sama jednou jako dítě přemýšlela. Nebo když dítě nezná na některé otázky odpovědi, vytváří si své vlastní teorie, nebo to nechá úplně plavat. Díky této uzounké knize jsem měla opět možnost nahlédnout do svého dětského já.
Před nějakým časem mě oslovil Richard Skolek, jestli bych si na recenzi vzala jeho nejnovější knihu Moudré z nebe. O autorovi i knize jsem
slyšela prvně, proto jsem se nejdříve zajímala, o jaký žánr jde, jak je
kniha rozsáhlá atd. Při pátrání jsem narazila na videorecenzi, ve které
slečna na knížku pěla ódy, přečetla i úryvek a to mě přesvědčilo.
Hlavní postavou je malý klučina jménem Richard. Nemá to příliš jednoduché. Oproti ostatním dětem má nějaké kilo navíc, což mu neopomínají připomínat ani jeho rodiče. Pociťuje sympatie ke spolužačce Martince Jiřičkové, jenže ta jeho přízeň nesdílí. Vystřídá spoustu kroužků, ale Richard si nejraději povídá. Upovídanost je jeho silnou stránkou...
Knížka nemá vyloženě konkrétní děj. Představuje spíše souhrn Richardových zážitků, které nám líčí prostřednictvím svých deníkových zápisů. Nejsou nijak časově pravidelné. Jedna se spíše o nejzajímavější postřehy, vtipné momenty, prostě to, co se malému klukovi zrovna honí hlavou a považuje to za důležité.
Musím říct, že Moudré z nebe mě bavilo. I když jsem knížku nečetla na jeden zátah, ale čtení jsem měla rozkouskované, užívala jsem si to. A to z toho důvodu, že jednotlivé zápisy na sebe nijak nenavazovaly. Situace/postřehy byly dlouhé akorát a vždy jsem v nich našla pasáž, která mě pobavila. Dokonce i v autobuse mě rozesmály.
Hlavní postavou je malý klučina jménem Richard. Nemá to příliš jednoduché. Oproti ostatním dětem má nějaké kilo navíc, což mu neopomínají připomínat ani jeho rodiče. Pociťuje sympatie ke spolužačce Martince Jiřičkové, jenže ta jeho přízeň nesdílí. Vystřídá spoustu kroužků, ale Richard si nejraději povídá. Upovídanost je jeho silnou stránkou...
Knížka nemá vyloženě konkrétní děj. Představuje spíše souhrn Richardových zážitků, které nám líčí prostřednictvím svých deníkových zápisů. Nejsou nijak časově pravidelné. Jedna se spíše o nejzajímavější postřehy, vtipné momenty, prostě to, co se malému klukovi zrovna honí hlavou a považuje to za důležité.
Musím říct, že Moudré z nebe mě bavilo. I když jsem knížku nečetla na jeden zátah, ale čtení jsem měla rozkouskované, užívala jsem si to. A to z toho důvodu, že jednotlivé zápisy na sebe nijak nenavazovaly. Situace/postřehy byly dlouhé akorát a vždy jsem v nich našla pasáž, která mě pobavila. Dokonce i v autobuse mě rozesmály.
Tak jsem přemýšlel, jestli má pan prezident nohy, protože na vobrázku je mu vždycky vidět jenom hlava, a taky se mu říká "hlava státu", tak to je divný, žejo, no prostě jsem ho nikdy neviděl celýho, a kdyby měl nohy a to vostatní, tak by se mu přece neříkalo "hlava státu", i když je teda zase na druhou stranu fakt, že taťkovi sousedi taky někdy říkaj "hlava rodiny", a přitom taťka normálně nohy má, tak to von pan prezident bude asi taky kompletní. Ale moh by nám ve třídě viset celej, jakože pro sichr.
Při čtení jsem měla pocit, že autorem je opravdu malý kluk. Což teď není myšleno nijak zle. Právě naopak. Vyjadřování a myšlení bylo autentické s malým chlapcem, přičemž některé úvahy mi přišly podobné s těmi z mých dětských let. Bylo hezké si přečíst něco, nad čím jsem sama jednou jako dítě přemýšlela. Nebo když dítě nezná na některé otázky odpovědi, vytváří si své vlastní teorie, nebo to nechá úplně plavat. Díky této uzounké knize jsem měla opět možnost nahlédnout do svého dětského já.
Docela netypickým rysem jsou souvětí, která
autor použil. Jsou extrémně dlouhá, ale já si na ně zvykla velmi rychle a
problém mi nedělala. Spíše měla navodit dojem Richardovy ukecanosti a
že opravdu plácá páté přes deváté.
Moudré z nebe není jen pro malé čtenáře, radost udělá i dospělým, kteří chtějí zavzpomínat na to, když byli dětmi. Sice se nejedná o srdceryvnou knihu, ale zaručeně pobaví.
Moudré z nebe není jen pro malé čtenáře, radost udělá i dospělým, kteří chtějí zavzpomínat na to, když byli dětmi. Sice se nejedná o srdceryvnou knihu, ale zaručeně pobaví.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Richardu Skolkovi a jeho knihu můžete zakoupit například zde.
0 komentářů