Nataša
6.10.15
Chladná a temná noc. Od úst se kouří a konečky prstů rudnou následkem zimy. Na vlakovém nádraží v cizí zemi se potuluje spousta nepředvídatelných lidí. Mladá a krásná Nataša právě vykráčela z vlaku, který ji měl dopravit z Ukrajiny za studiem medicíny v Ostravě. Chvíle nepozornosti pramenící z vyčerpanosti po dlouhé cestě zaviní, že Nataša ztrácí zavazadlo, ve kterém má doklady i peníze. V okolí jen lidé, kteří o Natašin osud nejeví zájem. Z neznámého prostředí přichází člověk, který chce nádherně ženě pomoct. Ovšem není všechno zlato, co se třpytí… Je možnost volby, když vpadnete do pasti? Nebo je příliš pozdě na cestu zpět?
Matěj Novobilský
Překladatel: -
Nakladatel: MAFRA
Rok vydání v originále: 2015
Rok vydání v ČR: 2015
Počet stran: 133
Knihu Nataša jsem dostala k přečtení od samotného autora Matěje
Novobilského. O autorovi jsem neměla tušení, proto jsem se rozhodla si o
jeho knize přečíst pár informací, abych případně věděla, do čeho jdu.
Příběh
pojednává o mladé dívce Nataše, která žije se svojí rodinou na vesnici v
Ukrajině. Jejich podmínky pro žití nejsou ve srovnání s našimi poměry
ideální, proto se rodina rozhodne, že mladičkou Natašu pošlou do České
republiky, aby šla ve šlépějích své matky coby lékařky. Po chvíli dívka
svolí a vydává se sama na dlouhou cestu do ČR. Plná očekávání z nové
budoucnosti je však zaskočena krádeží veškerých svých věcí i peněz a ocitá se
tak na hlubokém dně.
Můj názor:
K přečtení knihy mě lákalo
zejména téma samotné, jelikož doposud jsem nic takového ještě nečetla.
Také jsem byla zvědavá, jak se autor s tématem popere, jestli čtení bude
poutavé či nikoliv. Avšak byla jsem velmi mile překvapena. Knížku jsem
četla elektronicky, takže jsem ji měla neustále u sebe. A musím říct, že
odložit ji by mi stejně dělalo problém, poněvadž byla napsána velmi
poutavě, čtivě, dokonce spousta pasáží byla dramatických. A to já u knih
můžu. Měla jsem pocit, že se v knize pořád něco děje, že se snad ani
chvíli nenudím. Jen jednu výtku bych k obsahu měla. Jako žena a ne
příliš technický typ jsem zápasila s popisem práce jednoho z hlavních
hrdinů a to montáží elektromotorů. Ale ani tenhle detail mi velmi
příjemný pocit ze čtení nepokazil.
Kapitoly byly délkou
optimální. Vlastně celá knížka byla rozsahem kratší - má jen kolem 130
stran, což mi přišla celkem škoda. Styl psaní se mi líbil, autor to mohl
klidně o pár desítek stran protáhnout, některé části lehce rozvést,
více popsat. Například bych uvítala více popisu z ukrajinského
prostředí. Přece jen naše představa o tamním žití se úplně nemusí
shodovat s drsnou realitou.
I přes drsný průběh se autor snažil
zachovat doslova pohádkový konec. Podle mého názoru se tohle moc
nestává, většinou se tyhle dívky ze dna nezvednou, ale vzhledem k
sympatizování s hlavní hrdinkou Natašou, jsem ji takový osud přála.
Shrnutí:
Z knihy jsem byla nadšená. Přečtenou jsem ji měla během chvilky a jsem ráda, že se mi naskytla příležitost si ji přečíst.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Matěji Novobilskému a jeho knihu můžete zakoupit na Palmknihy.cz zde.
0 komentářů